Pokud bychom se podívali daleko do historie, tak zjistíme, že víno bylo lidstvu známo již v dávné minulosti. Přesněji jej vědci datují až do období třetihor. První réva se dokonce datuje archeology až do období 60 milionů let před Kristem. Podle výzkumu od archeologů se první víno vyrobilo naprosto náhodně. Sledováním ptáků se zjistilo, že chodí vyjídat malé bobulovité ovoce, které jim zjevně chutnalo. Lidé ho šli proto ochutnat. Zjistili, že je chutné a šťavnaté, tak si ho chtěli nasbírat i do zásoby.
Jako nádobu použili nádoby nebo sáčky ze zvířecích kůží. Pár dní tam bobule nechali a nechtěně vyrobili tekutinu tím, že bobule díky teplu vykvasily. Takto jednoduše přišli k výrobě chutného nápoje z bobulí hroznů, který se dále už jen posouval k dalším generacím a ty jej neustále vylepšovaly. Ani si neuvědomili, že dokázali vyrobit vůbec první levný alkohol. Začali proto pěstovat révu na místech, která měla obzvláště kvalitní půdu. Tímto výzkumem se zjistilo, že první réva byla pěstována již dávno předtím, než byla poprvé zmíněna ve Bibli ve Starém zákoně.
Je Dionýs – mytologický bůh vína – jeho tvůrce a jeho první objevitel?
Až mnohem později přivezl víno do Řecka samotný bůh vína Dionýs. Řecko se v té době stalo největším překupníkem vína ve středozemí. Obchodovali se zeměmi, které měly také víno vyrobené podle svých postupů a ze svých viničů. Římané už také v této době znali víno jako takové. Hlavní oblastí byla úrodná půda v Sicílii. Dodnes se bere Italské víno z této oblasti jako velmi dobré a kvalitní. Vždyť má být také proč. Jeho chuť a vůně je velmi kvalitní a příjemná.
Nejen v evropských zemích se samotné víno nacházelo. V daleké Asii, konkrétně v Číně, našli archeologové pozůstatky vína na keramických střepech. Zajímavé ale bylo to, že našly sice pozůstatky vína, ale ne z hroznů. Zkoumáním zjistili, že šlo o medové a rýžové víno. Díky Asijské produkce těchto dvou komodit to není ani moc zvláštní, protože v pěstování rýže patří Číně celosvětové prvenství.
Proč bylo víno pro Římské a Řecké vojáky tak důležité?
Každý velitel své armády se musí starat io pohodlí svých vojáků. Jednoduché a hlavně náhodné zjištění, že voják po vypití vína splní každý rozkaz a hlavně nemá žádné zábrany, dovedlo velitele k tomu, aby na každém bitevním poli bylo vždy dostatek vína. Pokud neměli vojáci tento nejzákladnější nápoj, tak vznikaly zbytečné vzpoury a roztržky. K vínu samozřejmě patřily vždy i ženy, bez kterých se žádná významná vojenská oslava nemohla obejít.
Právě proto bylo zvykem, že po každé vyhrané bitvě byla na daném místě vysazena réva a díky tomu můžete najít v různých zemích révu s různými odrůdami.
Jak nejstarší víno se skladuje ve skleněné láhvi?
Nejstarší skleněná láhev se našla u města Speyer v roce 1867. V blízkosti tohoto německého města se dělaly vykopávky, protože tam byly nalezeny římské pozůstatky pod vinohradem. Tato láhev je známá hlavně proto, že je nejstarší neporušená. Obsah láhve se údajně datuje až do roku 325 nl a dosud je tato láhev vystavena v muzeu v německém městě Pfalz. Je uchována v muzeu a každý milovník vína si ho může přijít kdykoli prohlédnout.
Jak je třeba víno správně skladovat?
Při nesprávném skladování vína se může jednoduše víno pokazit – zkysnout. Už naši předkové věděli, že nejlepší uskladnění je v tmavé místnosti s ideální stálou teplotou mezi 8 až 14 stupni. Mírně vyšší teplota nad 14 °C vínu vůbec nevadí. Horší to je se změnou teploty. Pokud je změna teploty výrazně vyšší a následně výrazně nižší, tak víno začne pracovat a následně ztrácí na své kvalitě. Jednoduše řečeno, víno se pokazí.
Důležitým faktorem je ale také samotná vlhkost vzduchu. Místnost, ve které je víno uskladněno by mělo mít vlhkost vzduchu mezi 65 až 75 procenty. Vlhkost vzduchu má hlavní vliv na uskladněné víno ve skleněných lahvích. Skleněná láhev s vínem musí být uzavřena korkem. Přes korek dokáže víno dýchat a zrát. Pokud by ale vlhkost vzduchu byla vyšší, tak by mohla napadnout korek plíseň a tím by jej znehodnotila. Následně by se znehodnotilo i samotné víno.
Důležitým faktorem je hlavně v čem se víno uskladňuje. Není náhoda, že vinaři vědí, že nejlépe se uskladňuje v sudech položených na bok. Je to proto, aby víno mohlo v klidu dýchat a zrát. Pokud by byl sud postaven, tak by došlo k nerovnoměrnému rozložení vyzrálého a nevyzrálého vína.
V místnosti, která slouží k uskladnění vína, by neměly být žádné jiné výrazné pachy. Je to proto, že víno je sice uzavřeno v sudu nebo v láhvi s korkem, ale přes tyto materiály může proniknout nepříjemný zápach a smíchat se se samotným vínem. Tím by došlo automaticky k jeho znehodnocení.
Závěr
Kvalitně zpracované víno je nejen lahodné, ale také zdraví příznivé. Je to díky tomu, že víno se vyrábí přímo z ovoce, které následně neprochází nějakým zásadním chemickým procesem se zdraví škodlivými přísadami. Dokonce i lékaři doporučují, abychom si dali deci červeného vínka k večeři.
Víno si dokážete klidně vyrobit i doma, přímo z révy ze zahrady. Nepotřebujete k tomu žádné extra nářadí, které byste si nedokázali pořídit. Právě proto je vína ve světě opravdu hodně a dokážete jej koupit doslova na každém rohu. Víno z každého kousku Země ale vždy bude psát svůj jedinečný příběh. Je pouze na Vás jestli si ho poslechnete a přečtete.
Článek je zařazený do kategorie: Nezařazeno
Mohlo by vás zajímat
